Jednotlivé stavby Městského okruhu v úseku Malovanka - Pelc Tyrolka (tunely „Blanka“)

(klepnutím na mapu ji získáte v plné velikosti)

Stavba 0065 Malovanka - Myslbekova (MÚK Malovanka, 2. část, stavba 2B)

Stavba 0065 Malovanka - Myslbekova je obvykle označována jako „Mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Malovanka, 2. část, stavba 2B“. Na jihozápadě ústí na vlastní mimoúrovňovou křižovatku Malovanka, na druhém konci navazuje na stavbu 9515 Myslbekova - Prašný most východně od Myslbekovy ulice v prostoru Octárny, asi v polovině vzdálenosti od Myslbekovy ulice ke schodům z ulice U Laboratoře, kde se od sebe oddělují tunelové trouby.

Tunely budou stavěny jako hloubené: nejprve budou z povrchu vybudovány opěrné milánské stěny. K radosti okolních obyvatel se tedy začne zatloukáním opěrných pylonů, podobně jako na začátku vlastní stavby křižovatky Malovanka. Pak bude z povrchu odtěžena zemina do úrovně stropu tunelů a budou vybudovány železobetonové stropy. Ty budou pak opět zasypány a povrch upraven, další stavba bude pokračovat pod vybudovanými stropy, to už nějak přežijeme.

Bude se stavět ve třech úsecích:

1. Malovanka - Na Hubálce

2. Na Hubálce - Myslbekova

3. Myslbekova - SV konec

Podrobnější technický popis bude doplněn.

Tato stavba má samostatné územní rozhodnutí (zbývající tři stavby mají jedno společné územní rozhodnutí). Dosud nemá stavební povolení, OMI právě usiluje o jeho získání, potřebuje k tomu souhlas majitelů nemovitostí z ulice Nad Octárnou, kteří jej podmiňují pro ně přijatelným řešením výdechu z tunelů (přemístění nebo alespoň velmi podstatné zvýšení, nové architektonické ztvárnění). Mandatářem této stavby je VIS, a.s. a projektantem PÚDIS.

Stavba 9515 Myslbekova - Prašný most („MyPra“)

Před hradebním pásem přechází hloubená konstrukce do ražených tunelů. Trasa se dále inflexním směrovým obloukem stáčí pod ulici Jelení a směřuje do prostoru pod křižovatku Prašný most. Ukončení raženého úseku je opět určováno linií historického opevnění.

V koncovém, opět hloubeném úseku se obě tunelové trouby spojí do konstrukce se společnou střední stěnou. V prostoru nad tunely ve východním hloubeném úseku jsou umístěny dvoupodlažní podzemní garáže. Napojení na místní komunikační síť je umožněno v křižovatce Prašný most, kde se výjezdová rampa odpojuje z jižní tunelové trouby v hloubeném úseku a je vyústěna do křižovatky proti ulici Svatovítská. Vjezdová rampa je směřována z ulice Svatovítská mimo řízenou světelnou křižovatku přímo do hloubené části severní tunelové trouby. Obě rampy jsou z části zakryté a sevřené do opěrných stěn, které navazují na portály. Východní polovina křižovatky územně přísluší navazující stavbě, ve které pokračuje také trasa Městského okruhu.

Stávající uliční síť je realizací stavby dotčena jen nepatrně. Třída Milady Horákové si ponechává stávající šířkovou dimenzi, ulice Svatovítská bude rozšířena a proto dojde k přestavbě mostu přes železniční trať. Trasa městského okruhu je uspořádána jako 2x2 průběžné jízdní pruhy o šířce 3,5 m.

V návaznosti na křižovatky jsou k průběžným jízdním pásům přisazeny připojovací a odpojovači pruhy o stejné šířce, které jsou vzájemně propojeny prodloužením manévrovacího úseku do souvislého pruhu průpletového. Ve výsledku jsou tak mezikřižovatkové úseky v uspořádání 2x3 pruhy. Tunelové úseky mezi odbočující a připojující rampou jsou dvoupruhové, stavebně jsou však přizpůsobeny pro nasazení nouzových zálivů.

Stavba 0080 Prašný most - Špejchar

Navazující stavba 0080 Prašný most - Špejchar je navržen v uspořádání 2x2 průběžné jízdní pruhy šířky 3,5 metru,  směrově oddělené střední dělící stěnou.

V mezi křižovatkových úsecích, kde probíhají připojovací a odpojovači pruhy stejné šíře je ve výsledném uspořádání šířka 3 x 3,5 m v téměř celé délce trasy. Součástí hloubené konstrukce tunelu jsou dvě přimknuté rampy, jedna výjezdová severní do úrovně křižovatky Prašný most, druhá vjezdová za křižovatkou Prašný most do jižního tunelu.
Směrové a výškové řešení je limitováno polohou sousedních staveb, polohou podchodu metra Hradčanská, větrací šachtou metra, areálem Státního ústředního archivu na jižní straně ulice Milady Horákové, polohou kanalizačních stok a výhledovým řešením podzemní železniční stanice Praha - Dejvice. Ve střední dělící stěně jsou mezi sousedními tunely navrženy tři technické průchody.

Stavba 0079 Špejchar - Pelc-Tyrolka

Stavba 0079 Špejchar - Pelc-Tyrolka je nejdelší v celém souboru. Trasa Městského okruhu je v této stavbě vedena převážně v tunelech, ražených či hloubených, část trasy okruhu na trojském nábřeží Vltavy (882 m) je vedena povrchově. Na místní uliční síť je trasa Městského okruhu napojena v oblasti Letné v nové křižovatce U Vorlíků, v oblasti Trója v nové křižovatce Trója (u nového Trojského mostu), v nové křižovatce Povltavská (vazba nového Trojského mostu na ulici Povltavská), ve stávající křižovatce Pelc-Tyrolka u mostu Barikádníků a v oblasti Holešovic v upravené stávající křižovatce Partyzánská (napojení ulic Partyzánská a Vrbenského).

Počátek stavby leží před stávající křižovatkou Špejchar, kde navazuje na stavbu 0080. Dále je trasa vedena v hloubených třípruhových tunelech pod Letnou. V navazujících ražených tunelech, jejichž portál je na úrovni stadionu AC Sparta, podchází trasa Městského okruhu zástavbu na Letné, přírodní památku Královská obora (Stromovka), plavební kanál a Císařský ostrov, podchází koryto Vltavy a pokračuje na trojském nábřeží, kde ražené tunely zhruba v úrovni trojského jezu přecházejí na tunely hloubené ukončené za Trojským mostem. Dále je trasa vedena povrchově a končí pod mostem Barikádníků v upravené stávající křižovatce Pelc-Tyrolka.

Ražené tunely začínají na Letné jako třípruhové - dva průběžné jízdní pruhy a jeden řadící - a po 378 metrech (v jižním tunelu), respektive 497 metrech (v severním tunelu)